Graf, který zobrazuje křivku tržní poptávky i křivku tržní nabídky, se nazývá model tržní rovnováhy nebo diagram nabídky a poptávky. Tento model pochází od významného britského ekonoma Alfreda Marshalla. Patří mezi základní analytické nástroje mikroekonomie, protože jasně ukazuje důsledky změn na trhu.

Charakteristickým bodem na grafu je průsečík křivky poptávky a nabídky, tzv. rovnovážný bod. Souřadnice p na svislé ose představuje cenu, při které je nabízené množství ze strany výrobců rovno požadovanému množství ze strany spotřebitelů. Tato cena se nazývá rovnovážná cena nebo také cena vyrovnávající trh, protože při této ceně nevzniká ani přebytek zboží, ani neuspokojená poptávka.

Podívejme se, jak se rovnováha na trhu vytváří. Pokud je cena vyšší než rovnovážná cena, jsou spotřebitelé – vzhledem k omezeným příjmům a možnosti substituce – ochotni a schopni nakupovat méně. To znamená, že požadované množství je menší než rovnovážné množství. Zároveň vyšší cena motivuje výrobce, aby zvýšili produkci, a tím dosáhli vyššího zisku. Výsledkem je, že nabízené množství je větší než množství v rovnováze.

Když nabízené množství převyšuje požadované množství, vzniká přebytek nabídky (také nazývaný přebytek zboží). Neprodané zásoby vedou prodávající k snižování cen, čímž se cena přibližuje rovnovážné ceně. S poklesem ceny spotřebitelé nakupují více výrobků a rovnováha se obnovuje. Pokud je cena nižší než rovnovážná cena, je požadované množství ze strany kupujících větší než rovnovážné množství, zatímco nabízené množství je menší.

Na trhu vzniká přebytek poptávky, tedy nedostatek. V důsledku toho výrobci začínají zvyšovat ceny a rozšiřovat výrobu, zatímco požadované množství ze strany kupujících klesá. S růstem cen se trh opět dostává do rovnováhy.